Objevujte úžasný svět rostlin s časopisem Nová Botanika

MŮJ SVĚT ROSTLIN - NEZISKOVÝ EDUKAČNÍ PROJEKT BOTANICA NOVA, Z.S. 

POZNÁVEJTE SVĚT KOLEM SEBE. POZNÁVEJTE SVĚT ROSTLIN

ČASOPIS NOVÁ BOTANIKA - ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA ROSTLIN PRO VŠECHNY MILOVNÍKY ROSTLIN (vychází na jaře a na podzim)

AROMABOTANICKÉ PŘEDNÁŠKY ZE SVĚTA ROSTLINNÝCH VŮNÍ

• Jména rostlin a botanická nomenklatura nejen pro aromaterapeuty
• Cesta kolem světa za aromatickými rostlinami - cyklus 5 seminářů
• Voňavá planeta. Za aromatickými rostlinami celého světa během jednoho večera

Obsah podzimního čísla Nové Botaniky, které vychází 15. listopadu 2024

Rostliny našich rašelinišť: zaostřeno na vrchoviště

Rašeliniště a vrchoviště byla dříve chápána jako tajemná a nebezpečná místa, kterým by se člověk měl raději vyhnout. A takto s nimi také zacházel, často docházelo k odvodňování, melioracím i neúměrné těžbě rašeliny. Tato místa však představují unikátní biotopy nejen se zajímavými druhy rostlin, které jsou často relikty z dob dávno minulých. V současné době patří rašeliniště mezi nejohroženější biotopy, pojďme se podívat, proč je potřeba je chránit.

Houby rašelinišť

Rašeliniště jsou také útočišti řady druhů hub, které jsou pro ně specifické. A nejen to – mohou být specifické i pro jednotlivé typy rašelinišť. Houby vázané na rašeliniště patří podobně jako rašeliništní rostliny k nejohroženějším. My vám představíme nejčastější druhy hub, se kterými se můžete na rašeliništích potkat a rozhodně je nepřehlédnete.

Záchrana zelených pokladů: využití metod populační genomiky v ochraně kriticky ohrožených druhů rostlin

Ze všech stran slyšíme, že dochází k úbytku biodiverzity na Zemi. Co to ale konkrétně znamená a jak se lze s tímto stavem vypořádat? To vám ukážeme na příkladu dlouhodobě izolovaných populací rostlin druhů koniklece otevřeného, včelníku rakouského, zvonku hadincovitého a zvonovce liliolistého.

Rostlinné toxiny v léčbě nádorových onemocnění

Výskyt nádorových onemocnění stále roste. K jejich léčbě, ale i prevenci se odedávna používala léčiva přírodního původu, především rostlinného. S rozvojem chemie dochází k izolování a popisu účinných rostlinných látek a mechanismu jejich působení. Rostlinných látek, které se mohou uplatnit v prevenci i léčbě tohoto onemocnění, je celá řada, představme si ty z nich, které se již běžně v dnešní medicíně využívají, neboť již máme dostatek informací o jejich účincích.

Jak mohou rostliny vnímat chlad?

O přizpůsobení rostlin měnícím se podmínkám prostředí se věnujeme poměrně často. S přicházejícími chladnými dny jsme se zaměřili na mechanismy, které si rostliny musely v průběhu evoluce vyvinout vůči nízkým teplotám. V souvislosti se změnami globálního klimatu se vědci těmto mechanismům intenzivně věnují s cílem získání rostlin dostatečně odolných proti změnám teplot.

Açai – euterpe brazilská. Potenciálně léčivá amazonská palma

Znáte kapustoň? Že ne? Opravdu nemá s kapustou, tedy rostlinou z rodu brukví, nic společného. Toto staré české jméno patří amazonské palmě euterpe brazilské. Ta je známá i pod jménem açai, na které jste již možná narazili. Na rozdíl třeba od palmy kokosové je euterpe brazilská palma vícekmenná a věnuje se jí v současné době hodně pozornosti, především z hlediska potenciálně léčivých látek, na které se zaměříme i my.

Domestikované rostliny Střední Ameriky

Střední Amerika. Většině lidí se vybaví kulturu Mayů, Olméků a Aztéků. Na naší cestě za domestikovanými rostlinami světa nás čeká kukuřice, fazole, dýně, papriky, avokádo, vanilka a mnohé další zajímavé plodiny. Počet domestikovaných rostlin této oblasti je určitě větší, než by se z rozlohy mohlo zdát.

Léčivý bodlák ostropestřec mariánský

I mezi „bodláky“ se najdou významné léčivé rostliny. Příkladem je ostropestřec mariánský, jehož plody se odedávna používají k léčbě jater a žlučníku. Potenciální využití je však mnohem širší, léčivé účinky silymarinu se stále zkoumají.

Vůně stresu: rostlina s tajemnými jmény orličín, agarwood či oud

Orličín je jeden z nejvhodnějších modelů pro studium látek vyvolaných stresem. Tento strom, jehož vůně je základem řady nejen orientálních parfémů, totiž produkuje vonnou pryskyřici zvanou agar či agarové dřevo pod vlivem různých biotických i abiotických stresových faktorů. A cena tohoto dřeva je astronomická, vždyť také jde o kriticky ohrožený druh vyskytující se jen v jihovýchodní Asii a Malajsii.

Houby přírodní rezervace Komáří vrch

Letošní podzim je na nálezy nejen jedlých houbových plodnic více než příznivý. My se v našem seriálu vypravíme na Komáří vrch do Orlických hor, kde si představíme méně obvyklé houbové druhy. Mozkovku rosolovitou, pavučinec oranžovolupenný, dokonce i muchomůrkou královskou, kterou jistě nepřehlédnete, a další druhy. Víte, který druh patří nerozlučně k buku?

Léčivé houby starých civilizací i moderní doby

První známky o léčebném využití hub lze nalézt již v tisíce let starých spisech starověké Číny a Indie. Houby se používaly např. k zástavě krvácení, hojení ran, při bolestech hlavy a infekcích, empiricky byly zjištěny i protinádorové a imunostimulační účinky. Řadu těchto účinků potvrzuje i současná medicína. K dobře prozkoumaným druhům, co se obsahových látek a léčivých účinků týče, patří zejména lesklokorka lesklá a rezavec šikmý. Co o nich tedy víme?

Mořská úhořovitá tráva vocha mořská

Každý přirozený ekosystém na naší planetě je více či méně ohrožen lidskou činností. Stejně tak je tomu i s podmořskými loukami, tvořenými jednoděložnými rostlinami z rodů vocha či posidonie. Představíme si vochu, o které již nyní dle nejnovějších poznatků víme, že se nejprve dostala na souš a pak zpět do moře. A to nejen jednou.

Není seno jako seno. Tradiční koření pískavice řecké seno

Pokračování seriálu Rostliny jako koření nás tentokrát zavede k jednomu z nejdéle používaných koření v lidské historii. Pískavice řecké seno se využívá v tradiční medicíně již od starověku. Nahořklá chuť a specifické aroma semen a k tomu ještě řada léčivých účinků dostávají pískavici do popředí zájmu i dnes.

A co si můžete přečíst v jarním čísle?

Obsah jarního čísla 2024/1

Editorial

Příběhy nově objevených rostlin

Seznamy rostlin ohrožených vyhubením se každoročně plní dalšími rostlinnými druhy, ale také se objevují druhy nové, z nichž však 3 ze 4 těchto druhů jsou již při svém objevu na pokraji vyhynutí. Představíme si do loňského roku neznámou madagaskarskou orchidej, kterou před vyhynutím zachránil ohrožený druh pěvce, a ukážeme si i další nejzajímavější nové druhy objevené v loňském roce.

Jedovaté, nebo léčivé? Jedovaté rostliny a jejich léčivý potenciál

Jedovaté, nebo léčivé? Záleží samozřejmě na dávce, jak formuloval slavný lékař a alchymista Paracelsus již v 16. století. Minule jsme se zaměřili na poodhalení tajemství interakcí rostlin a hmyzu zejména pomocí silic. Mezi rostlinný arzenál sekundárních metabolitů patří i jiné látky. Povíme si, jaké látky jedovaté rostliny obsahují a k čemu jsou dobré z hlediska léčivých účinků pro člověka.

Galapágy – zatím stále neztracený ráj. Obří „sedmikrásky“ z Galapág

Tentokrát se na souostroví Galapágy vydáme za obřími endemickými „sedmikráskami“, skaléziemi, které jsou rostlinnou obdobou tzv. Darwinových pěnkav. Ve výšce 400 m n. m. vytvářejí skalézie husté, epifytickými lišejníky porostlé skaléziové lesy. Darwinových pěnkav je 15 druhů, tipnete si, kolik endemických druhů má galapážský rod skalézie?

Semena a plody na cestách. Pomocníci živočichové

Jak rostliny cestují? Člověk má tendenci pohlížet na rostliny jako na nehybné organismy, které žijí na jednom místě připoutané kořeny k půdě. Opak je však pravdou. Například prostřednictvím semen se rostliny mohou pohybovat v prostoru i v čase. My se nyní zaměříme na transport pomocí živočichů včetně člověka.

Teplé zimy a poškození rostlin náhlým jarním mrazem

Teplé zimy se již u nás stávají normálem, v letošní zimě byly opět překonány teplotní rekordy za posledních 30 let. Tento fakt má samozřejmě vliv i na dřívější nástup jarní vegetace rostlin, a tím se zvyšuje nebezpečí poškození částí rostlin jarními mrazy. Jaké mrazové teploty jsou kritické pro meruňky, třešně či jabloně? A jak stromy můžeme před náhlými jarními mrazy ochránit?

Řemdihák plstnatý alias kočičí dráp. Léčivka z Amazonie

Kočičí dráp, vilkakora či unkárie, to všechno jsou jména amazonské liány řemdiháku plstnatého. Biologické účinky řemdihláku znali již indiáni, kteří ho tradičně používali. Jméno kočičí dráp však řemdihlák dostal až od Španělů, při pohledu na obrázek jistě tušíte proč.

Vonné látky v životě rostlin. Jak spolu rostliny komunikují

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na tajemství vonných látek při vlastní komunikaci mezi rostlinami. Jak se rostliny navzájem ovlivňují „v dobrém i zlém“, jak vnímají okolní druhy a jsou schopny se dorozumět a ovlivnit nepříznivé podmínky prostředí? Představíme si interakce mezi rostlinami, které jsou klíčové pro úspěšnost daného druhu v daném prostředí.

Domestikované rostliny Severní Ameriky

Ze Severní Ameriky pochází řada starobylých domestikovaných rostlin, z nichž některé důvěrně známe, například slunečnice, kukuřici, tykve, kanadské borůvky, ale také méně známé rostliny, jako je ořechovec či pouva. A víte, jaké přílohy podávají Američané ke krocanovi a co je indiánské jídlo pemikan?

Houby národní přírodní rezervace Velká Niva

Rezervace Velká Niva na Šumavě je unikátní ekosystém tvořený podmáčenými rašelinnými smrčinami a blatkovými bory, kde najdeme řadu chráněných rostlin i živočichů. My se seznámíme se vzácnými druhy hub, jako je holubinka rašelinná, pórnatka pomerančová či smrtelně jedovatý pavučinec výjimečný.

Čertovo lejno a jeho léčivé účinky

Přestavte si, že tato rostlina z čeledi miříkovitých je v Indii jedna z nejpoužívanějších léčivých rostlin. Dáte si čertovo lejno? Po opražení na oleji však získá příjemnou chuť i vůni připomínající česnek či cibuli. To už by šlo, co říkáte, i když posledně jmenované druhy někteří lidé také příliš neoblibují. Pojďme se tedy podívat na léčivé účinky ločidla, které rozhodně stojí za to.

Botanické tajemství Metópionu

Rod ločidlo jsme již zmínili, a ne, to snad ne, čertovo lejno v parfému? Kdepak, tentokrát půjde o jiný druh, který se jmenuje ločidlo galbanorodé a je jednou z hlavních složek starověkého parfému Metópion. Dokonce mu propůjčilo jméno, protože metópion se říkalo právě ločidlu, z nějž parfém obsahuje pryskyřici. Pojďme si představit všechny rostliny, jimiž je tvořen.

Jedovatá i léčivá trojka. Blín, rulík a durman – historie a současnost

Blín, durman a rulík jsou rostliny známé již od starověku a jsou to důležité zdroje bioaktivních látek, které mají využití v současné medicíně. Izolace alkaloidů využitelných v medicíně je totiž v tomto případě ekonomicky výhodnější než jejich syntetická výroba, a proto se rostliny pěstují ve velkém. Pojďme si je více představit.

Semena a plody na cestách. Vítr, voda, samoobsluha

Rostliny umí cestovat nejrůznějšími způsoby, již jsme si ukázali, jak jim mohou pomoci živočichové. Nyní se podíváme, jak může pomoci vítr či voda i jaké mechanismy si vyvinuly rostliny, které se spoléhají jen samy na sebe. A zkuste hádat, může jedna rostlina být specializovaná jen na jeden typ přenosu, nebo využívá více druhů přenosu svých semen?

Ekologická obnova horských luk

Obrazovou formou si ukážeme diverzitu horských luk v souvislosti se způsobem obhospodařování. Příkladem zachování rostlinné diverzity u nás jsou bělokarpatské louky. V poslední době však dochází v souvislosti s postupným opouštěním tradičních forem hospodaření k výrazné degradaci mnoha stanovišť. Zavítáme do tradiční dovolenkové destinace Nízkých Karpat – Slovenského ráje.

Léčivý koktejl ibišku súdánského

Ibišky jsou vděčnými rostlinami pěstovanými pro své velké dekorativní květy – bílé, červené, modré… Ibišek súdánský je však specifický tím, že se pěstuje nejen pro okrasu, ale především pro své dužnaté kalichy, které patří mezi superpotraviny a mají celou škálu pozitivních účinků na lidský organismus.

NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT V PODZIMNÍM ČÍSLE, KTERÉ VYJDE 15. LISTOPADU 2023?

Mangrove – ohrožený svět obojživelných lesů

Neshodice rozprostřená, tradiční léčivka s širokou škálou léčivých účinků

Mučenky a jejich všestranné využití

Allanblackie: olejová alternativa ze subsaharské Afriky

Biotechnologické postupy ve šlechtění cibule kuchyňské

Arboretum Sofronka v Plzni – Bolevci

Kulturní rostliny Střední Asie aneb odkud pochází naše známé ovoce

A mnoho dalšího.

Obsah Nové Botaniky 2023/1

Nové objevy v rostlinné říši

Stále je co objevovat, některé rostlinné druhy však mizí rychleji, než by se mohlo zdát. Tentokrát si představíme láčkovku z ostrova Kalimantan či zcela nový rod bena, nazvaný podle náhorní plošiny Benna v západní Africe, kde roste. Madagaskar je   na nové druhy tradičně velmi bohatý, loni zde byly popsány čtyři nové druhy rodu palnice z čeledi pryšcovitých.

Na křídlech evoluce. Křehké vztahy kolibříků a rostlin
Mezi rostlinami existuje kolem sedmi tisíc druhů, jež jsou závislé na opylování kolibříky. Z nejznámějších jmenujme helikonie, mučenky či brugmansie. I kolibříci mají pro svůj život závislý na rostlinách řadu přizpůsobení, podobně jako hmyz přizpůsobil dlouhým ostruhám květů své sosáčky, kolibříci zase uzpůsobili délku a zahnutí zobáčků, ale i jazýčků.

Galapážské opuncie a jejich význam pro krajinu ostrova a jeho živočichy
Při výstupu z letadla na Galapážském souostroví vás jako první upoutají všudypřítomné kaktusy rodu opuncie. Galapážské opuncie patří do šesti druhů, ale rozeznávají se i další poddruhy a variety. Všechny jsou na červeném seznamu ohrožených druhů a setkat se s nimi můžete jen zde. S některými dokonce jen na jednom z ostrovů archipelagu.

Opuncie mexická a její všestranné využití
Opuncie mexická je nejrozšířenějším druhem opuncií, pocházejících z celého amerického kontinentu, a často se pěstuje v tropických a subtropických oblastech celého světa. Kromě okrasné funkce je to důležitá součást jídelníčku a má významné léčivé účinky. Používá se pro produkci červeného barviva, k jehož výrobě je nezbytný červec nopálový.

Barvířské rostliny
Rostlinná barviva člověk používal k barvení látek již od neolitu, tedy přibližně z doby 8000 až 5000 let před naším letopočtem. Které rostliny jsou zdrojem modré, červené nebo žluté? Pojďme se podívat na pestrou paletu barev, které vykouzlila příroda a vytlačily je až anilinové barvy v 19. století a moderní barviva.

Chameleon tymián. Co jsou vonné chemotypy?
Na pohled stejná rostlina, ale voní jinak. Znáte to, na horách voní vše intenzivněji než v nížinách, a dokonce i stejné druhy se výrazně liší. Za tuto vlastnost mohou rozdílné chemotypy stejných rostlinných druhů. My si je představíme na příkladu mateřídoušek.

Kde jsou cytokininy, je i život
V minulém čísle jsme poodhalili tajemství fytohormonů, mezi něž patří i cytokininy, na něž se zaměříme tentokrát. Pojďte se s námi ponořit do výzkumů tajemných cytokininů, trvajících dlouhých 50 let. Prozradíme vám, za co všechno jsou cytokininy zodpovědné a proč jsou důležité.

Černucha setá
Znáte pryskyřníkovité? Samé jedovaté rostliny? Kdepak, některé druhy jsou sice jedovaté (často i prudce), ale jiné druhy jsou významné koření, jako třeba černucha, kterou znali již za časů Tutanchamona ve starověkém Egyptě. Semena černuchy seté mají nahořklou, mírně ostrou chuť a rozemletá vydávají jemnou vůni podobnou… Nechte se překvapit.

Domestikované rostliny jihovýchodní Asie
Po oblasti Blízkého východu, středomořském centru a Africe se v našem seriálu přesuneme do jihovýchodní Asie a představíme si asijské rostliny, které dobyly svět a staly se jednou ze základních složek potravy na světě. Představíme si obiloviny, tzv. pseudoobilniny, luštěniny i cukrodárné plodiny. Zaměříme se na rýži, proso, konopí a mnohé další.

O čajovníku
Pod jménem čajovník si každý představí něco jiného. Někteří třeba mylně éterický olej „tea tree“, tedy australského stromu kajeputu střídavolistého (Melaleuca alternifolia). Není se ale čemu divit, některá komerční označení rostlinných produktů jsou totiž velmi zavádějící. My se ale podíváme na „pravý“ čajovník čínský, tedy Camellia sinensis. Nad šálkem čaje nejen o páté.

Botanická zahrada Teplice – oáza pod Krušnými horami
V lázeňském městě Teplice, v podhůří Krušných hor se skrývá unikátní botanická zahrada, ve které můžete cestovat po celém světě. A nejen v tom dnešním. V subtropickém skleníku na vás čeká krajina na Teplicku před 20 miliony let i ukázka valdiviánského temperátního deštného lesa Chile a Argentiny.

Houby přírodní rezervace Údolí Doubravy
Lesy Vysočiny známe především jako monokulturní smrkové porosty, dnes mnohde velmi zdecimované kůrovcem. Na některých místech se však zachovaly cenné enklávy bučin a suťových lesů. Atraktivní lokalitou v severní části Vysočiny je přírodní rezervace Údolí Doubravy, která je taktéž mykologicky cenná a kde vám představíme jedny z prvních jarních druhů zdejších hub.

(Ne)viditelní kosmonauti: Lišejníky
V našem seriálu o neviditelných kosmonautech jsme vám dosud představovali především řasy a sinice, na kterých bylo provedeno nejvíce experimentů. Nyní se zaměříme na lišejníky, které patří k neodolnějším organismům na Zemi. Lišejníky si poradí s nízkými teplotami i suchem, dokázaly by však přežít v nehostinných podmínkách kosmu?

Léčivé účinky hluchavkovitých rostlin. Bazalky
Hluchavkovité rostliny jsou velmi bohatou čeledí rostlin s mnoha významnými léčivými účinky. Tentokrát se zaměříme na bazalky, kterých je 65 druhů a bezpočet různých barevných a vonných kultivarů. Bazalka vonná, bazalka posvátná, bazalka příjemná…, rozhodně stojí za to je znát nejen podle zvukomalebných jmen. Jsou to nejen léčivky, ale i aromatické byliny používané jako koření.

Chebule srdčitá – ájurvédská léčivka
Znáte lunoplodovité? Je to poněkud méně známá čeleď, do které patří i chebule srdčitá, která je jednou z nejdůležitějších ájurvédských léčivek podporujících dobrou kondici. Jméno čeledi odráží tvar semen, která mají polokruhovitý měsíčitý tvar. U chebule se však využívají nadzemní části rostliny, stonky a listy, plné bioaktivních látek.

Obsah podzimního čísla 2022/2 (vychází 15. listopadu 2022)

Galapágy – zatím neztracený ráj

Malé molekuly s velkým posláním aneb i rostlina má své hormony

Viktorie bolivijská s největším listem mezi lekníny

Sítiny, sítinovce, sítinky. Rozmanitost sítin – nové rody podle nejnovějších výzkumů

Jak se budí semena?

Květy bez odměny aneb neodolatelné šálivé rostliny

Motýlí keře a jejich léčivé účinky

Houby přírodní rezervace Žernov

Léčivé účinky hluchavkovitých rostlin. Šalvěje

Africké domestikační centrum

Kávovník – od kávy k evoluci

Co může stresovat pšenici?

Brutnák lékařský – obletovaná léčivka

Dřevina s tajemným jménem azobé

Libeček lékařský – více než koření

NOVÉ JARNÍ ČÍSLO 2022/1 VYCHÁZÍ JIŽ 30. KVĚTNA 2022

Obsah Nové Botaniky 2022/1 - podívejte se zde: Obsah Nové Botaniky 2022_1

Co na vás čeká? Vybíráme z obsahu.

Tajuplný svět masožravých rostlin - jaké důmyslné pasti vynalezly, odkud pocházejí a jaké nové objevy vědci učinili?

Nejnovější i nejohroženější rostlinné druhy světa. Krásné rostliny, které ohrožuje kdo jiný než člověk. Poznejte novinky připravené opět ve spolupráci s Královskými botanickými zahradami v Kew v Anglii.

Krása tulipánů. Odkud pochází a jaké tulipány jsou od nás?

Tajemné a krásné Beskydy - čím jsou význačné tyto naše hory? Co zde roste?

Barevná pšenice. Zlatá barva to ano, ale červené či černé pšenice, kdo to kdy viděl? I naši vědci šlechtí zajímavé odrůdy pšenice.

Znáte akébii? Pokud ne, tak jsi poznejte s námi, je to zajímavá potenciální léčivka.

Na břehu Máchova jezera. Můžete lenošit, a/nebo se vydat do lesa, poznat zajímavé houby naší přírodní památky Swamp.

Koření. Sůl a pepř nestačí... Poznejte zajímavé druhy koření, často i s léčivými účinky. V novém seriálu.

Rozmarýn, meduňka a levandule - zaostřeno na tato koření, jaké mají léčivé účinky?

Shikakai neboli akácie vzhledná. Rostlina nejen pro krásné vlasy, čím je zajímavá?

Krásné rostliny z Orientu. Jak je pěstovat u nás? Další díl o východoasijských kráskách na zahradu.

Tuřín. Zdravá zelenina považovaná za superpotravinu. Jak ji naši vědci šlechtí pomocí pylových zrn?

Úrodný půlměsíc - datle, fíky, víno, olivy, ale i luskoviny. Další díl výletu za poznáním geografického původu rostlin.

Vítáme Vás v e-shopu časopisu Nová Botanika. Můžete si zde objednat tištěnou i elektronickou verzi časopisu Nová Botanika, který vychází dvakrát ročně. Zažijte unikátní čtení o rostlinách zcela bez reklam.

Na co se můžete těšit v podzimní čísle 2021/2, které vyšlo 15. listopadu 2021

Citrusy – poklady mezi vonnými rostlinami

Vůni citronu či pomeranče si jistě dobře vybavíte, ale citrusová vůně není jen jediná, znáte třeba neroli? Tentokrát se na naší vonné cestě zastavíme u citrusů a povíme si, jaký je jejich původ, kdy vlastně vznikly a odkud pocházejí. A tipli byste si, které druhy jsou původní a které vznikly křížením? Napovíme, že vás možná čeká překvapení, neboť pomerančovník ani citroník mezi původní druhy nepatří.

Aloe Sokotry a jejich etnobotanické využití

Aloe jsou jedny z nejznámějších sukulentních rostlin, které se díky svým léčivým účinkům používají již od pradávna. Tento rod je však velmi bohatý, zahrnuje téměř 600 druhů. Aloe ze Sokotry zmiňoval už Marco Polo ve svém cestopise Milion. Kromě nejznámější aloe pravé si představíme tři endemické druhy aloí ostrova Sokotry. Čím se liší, jaké mají etnobotanické využití a jaké typy šťáv ostrované využívají, např. při léčbě očních zánětů a žaludečních problémů?

Papája, ananas a fíkovník jako zdroj rostlinných enzymů

Papája, ananas a fíkovník jsou zajímavé nejen chutnými plody, ale i obsahem enzymů zvaných proteázy, které se využívají v řadě odvětví, mimo jiné i v medicíně, např. v enzymoterapii. O těchto třech rostlinách si povíme více a ukážeme si, jaké jsou účinky jejich proteáz, tedy papainu, bromelainu a ficinu, na naše zdraví.

Hibernující semena

Rostliny jsou na první pohled méně pohyblivé organismy než živočichové, proto vyvinuly řadu strategií, které jim umožňují přežít a vypořádávat se s neustálými výzvami měnícího se prostředí. Jedním z nejdůležitějších okamžiků životního cyklu rostlin je správné načasování klíčení semen, kde hraje významnou roli dormance semen. Co tedy semena probudí?

Bakopa drobnolistá a pupečník asijský – ájurvédské byliny nejen pro lepší paměť

Znáte brahmi? Možná jste už slyšeli o této ájurvédské bylině, která může mít blahodárný vliv na nervovou soustavu, zvyšuje soustředěnost a zapamatování si nových informací. Je to bakopa drobnolistá a její označení brahmi je nejběžnější. Pupečník asijský je druhá bylinka, která má běžné označení gotu kola, někdy je ale také označována jako brahmi, díky podobným účinkům. Obě rostliny patří do odlišných čeledí, liší se svými obsahovými látkami a mají i řadu dalších účinků. Proč je nepoznat blíže?  

Domestikace rostlin aneb rostliny ve službách člověka

Domestikace rostlin i živočichů je proces, při kterém se přetvářejí divoce žijící druhy v druhy vhodnější k chovu či pěstování. Přibližně 2500 druhů rostlin prošlo některými stupni domestikace, ale pouze 250 je považováno za plně domestikované. V novém seriálu vám chceme představit nejběžnější domestikované druhy, z jakých planých druhů vznikly, centra jejich původu a další zajímavosti.

Blízkovýchodní a středomořské centrum domestikovaných rostlin 1. díl.

Z hlediska počtu a důležitosti domestikovaných rostlin, ale i zvířat, je nám geograficky nejbližší oblast tzv. Úrodného půlměsíce, tedy Blízký východ, kolébka mnoha civilizací. Na tuto oblast se proto zaměříme i v prvním díle našeho seriálu a představíme si nejdůležitější obiloviny, pšenici, ječmen a žito, a významnou přadnou rostlinu, len.

Zapomenuté africké dřeviny – olejodárné rostliny s potenciálem nejen pro Zambii

Dvě třetiny světové produkce potravin pocházejí pouze z 12 rostlinných druhů, a přitom známe již kolem 370 tisíc druhů krytosemenných rostlin. Kvůli zemědělské intenzifikaci mizí tradiční plodiny a s nimi i udržitelné pěstební praktiky drobných farmářů. Současně se ztrácejí také planě rostoucí rostliny. Představíme si tři opomíjené olejodárné dřeviny s tajemnými místními jmény mubula, mongongo a munyelenyele, jejichž využití by mohlo být do budoucna velice zajímavé.

Karotenoidy – sekundární metabolity nezbytné pro život na Zemi i jako významná složka potravy

Karotenoidy jsou barviva, která způsobují typickou červenou, oranžovou či žlutou barvu mnohých květů či plodů rostlin. Karotenoidy navíc patří mezi antioxidanty, a mají tedy významné pozitivní účinky na zdraví člověka. Jsou také nezbytné pro náš zdravý zrak. Přečtěte si, jak nejlépe zacházet s jejich dostupným zdrojem, jablky, aby jejich účinek byl co nejvyšší.

Lišejníky v oblasti Antarktického poloostrova a jejich odolnost vůči chladu a mrazu

V současném zájmu o měnící se klima naší planety jsou předmětem zájmu adaptace organismů na extrémní podmínky. V drsném prostředí Antarktidy je chlad a mráz jedním z hlavních stresových faktorů. Jak si s antarktickým mrazem poradí symbiotický organismus složený z řasy a houby, tedy lišejník? Přijměte pozvání na cestu za lišejníky do antarktických oblastí souostroví Jižní Shetlandy a ostrova Jamese Rosse.

Houby Zemské brány

Tentokrát vás pozveme na procházku do Zemské brány podél toku Divoké Orlice, kde vám ukážeme několik pozoruhodných hub. Nepřehlédněte míhavku vodní, která roste na místě, kde byste houby nečekali. Koncem jara a počátkem léta ji najdete na dřevě listnáčů ponořeném v čisté a proudící vodě lesních potůčků. Představíme vám i jiné zajímavé druhy, které by běžný zájemce o přírodu za houby vůbec nemusel považovat.

Rostliny a zasolení

Rostliny mají schopnost mnoha adaptací na různorodé, často velmi nepříznivé podmínky prostředí. Velmi specifickým případem jsou půdy s vysokým obsahem solí, ať už rostliny rostou např. blízko moře, nebo se musí vyrovnat se zvýšenou salinitou v důsledku činnosti člověka, jako je zimní solení silnic a dálnic. Jak se rostliny se stresem způsobeným zvýšenou koncentrací solí a dalšími důsledky vyrovnávají?

Tritordeum – plodina mezi ječmenem a pšenicí

Člověk křížil plodiny od počátku přechodu z lovce a sběrače na usedlý zemědělský typ. O domestikaci rostlin v tomto čísle přinášíme více příspěvků a nyní si představíme méně známou plodinu, tritordeum, které vzniklo hybridizací divokého příbuzného ječmene, ječmene chilského, a kulturní pšenice tvrdé. Jaké má tato plodina vlastnosti a čím je unikátní?

Pěťour – obtížný plevel, nebo užitečná léčivka?

Některé rostliny jsou evolučně velmi dobře vybaveny k šíření a úspěšnému růstu na nových stanovištích, třeba i v člověkem zabetonované a vyasfaltované krajině velkoměst. Představíme si rostlinu, kterou mnozí považují spíše za obtížný plevel, ale která může být ve skutečnosti užitečnou léčivkou. Zaostřeno na pěťour z čeledi hvězdnicovitých.

Masožravá „kobří lilie“ darlingtonie kalifornská

Darlingtonie je ozdobou skleníků pěstitelů masožravých rostlin. O to větší překvapení zažije pěstitel při návštěvě přírodních lokalit, kde své láčky na odiv vystavují tisíce rostlin. Ony je však nevystavují jen tak pro nic za nic, jsou na lovu. Na jakou kořist číhají a jak se vůbec rostliny staly masožravými? To vše v článku představujícím kobří lilii.

A o čem jste si mohli (a stále můžete) přečíst v jarním čísle Nové Botaniky, které vyšlo 30. května 2021?

• Garcinie kola alias hořké kolové oříšky. Jaké mají léčebné využití a jakým problémům cenné stromy čelí?  
• Ořešák královský - královská superpotravina. Tajemství jeho vzniku a léčivé účinky.
• Botanická zahrada Hl. města Prahy. V Praze nenajdete až tolik míst, kde si můžete v oáze zeleně odpočinout a poznat mnoho zajímavých rostlin.
• Lichořeřišnice - nejen jedlé květy, ale i silné antibakteriální účinky proslavily tuto okrasnou rostlinu. Poznejte rostlinné antibiotikum.
• Rostliny proti covid-19. Nikdy nebyly znalosti léčivých rostlin tak důležité jako dnes.
• Dvě vzácné rostliny ze Slavkovského lesa. Zimostrázek alpský a rožec kuřičkolistý. 
• Rozmanitost rostlin. Vydejme se za novými objevy opět ve spolupráci s Královskými botanickými zahradami v Kew v Anglii.
• Amarant, quinoa a pohanka - zajímavé bezlepkové plodiny

 A to je jen malá ukázka, je toho samozřejmě mnohem více. :-)

*****************************************************************************

Co si můžete přečíst v podzimním čísle Nové Botaniky 2020/2? Podívejte se zde na youtube.

Nové druhy rostlin - přinášíme ve spolupráci s Královskými botanickými zahradami v Kew (Royal Botanical Gardens, Kew)

Tajemství kakaovníku - obsahové látky a účinky dle nejnovějších výzkumů

Borůvky, brusinky a jejich příbuzní - na co se mohou hodit?

Za dračinci na Sokotru - dračí krev a vzácné dračince rumělkové se snaží zachránit čeští vědci

Jakon - plodina Inků se dá dobře pěstovat i u nás

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně - co na vás čeká?

Evoluce hub - co říkají nejmodernější genetické výzkumy?

Perovskie lebedolistá - tak trochu jiná hluchavka (jaké má účinky?)

Pšenice jednozrnka - pokvete nám starobylá odrůda?

Výprava za rostlinami Patagonie - pohodlně se posaďte a začtěte se do vyprávění o zajímavých rostlinách Argentiny a Chile

Exotické krásky z rostlinné říše opět přicházejí 

Fotosyntéza a prostředí - jak rostliny ke kyslíku přišly

A mnoho dalšího...

A co najdete v jarním čísle 2020/1? Podívejte se zde na detailní obsah čísla 2020/1.

• Představíme si některé rostliny, které jsou zkoumány pro své antivirové působení
• Povíme si o příběhu banánovníku, jehož nejmodernější výzkumy probíhají u nás
• Zjistíme, které rostliny jsou nejbohatším zdrojem vitaminu C, i k čemu je tento vitamin dobrý
• Vypravíme se na tajuplný ostrov Sokotru, kde poznáme obry mezi rostlinami
• Dozvíte se něco o fotosenzitizujících rostlinách, které zvyšují naši citlivost vůči slunečnímu záření
• Ochutnáme smrže a povíme si o nich lecjaké zajímavosti
• Vydáme se na sopky Chile, abychom prozkoumali, co tam roste zajímavého
• Přivoníme k labdanu 
• Nakoukneme do pravěku Dreveníkem, oknem do přírody třetihor
• Dozvíme se, jaké nejmodernější metody šlechtění rostlin jsou k dispozici
• Prozkoumáme léčivé účinky naší slavné léčivky třezalky tečkované
• Pokocháme se krásami Dendrologické zahrady v Průhonicích
• Objevíme, co je nového u lilku bramboru
• S krásnoočkem zamíříme do vesmíru
• Podíváme se na choroše - některé mohou být nejen jedlé, ale i léčivé
• A řekneme si něco o vegetativním křížení - byla to slepá cesta ve vývoji rostlinných biotechnologií?

Časopis Nová Botanika přináší zajímavosti ze světa rostlin. Objevujte krásu a rozmanitost rostlin. Poznejte nejnovější technologie a objevy. Inspirujte se tipy pro Vaši zahradu. Seznamte se s výsledky vědeckého bádání. Navštivte botanické zahrady. Vyzkoušejte tradiční i méně známé léčivé rostliny. To vše a mnohé další na Vás čeká v časopise Nová Botanika. Poznejte svět rostlin, jak jej neznáte.

PŘEDCHOZÍ ČÍSLO NOVÉ BOTANIKY PLNÉ ZAJÍMAVOSTÍ ZE SVĚTA ROSTLIN VYŠLO 15. listopadu 2019. TÉMATEM ČÍSLA JE EVOLUCE ROSTLIN, VÍCE NEŽ 400 TISÍC DRUHŮ ROSTLIN TOTIŽ NEVZNIKLO ZE DNE NA DEN. Vydejte se s námi na cestu od jednobuněčných organismů až k tisíciletým velikánům. Co se skrývá za dlouhověkostí některých rostlin? Jaká přizpůsobení mají rostliny k opylování a jak se naopak přizpůsobili jejich opylovači? Jaké vzácné rostliny, které nenajdete nikde jinde, vytvořila evoluce na tajuplném ostrově Sokotra? Jaké rostliny vznikly s obsahovými látkami vhodnými pro naše zdraví a jsou základem ájurvédské medicíny? Jaké rostliny se vyvinuly na Dálném východě a můžeme je u nás pěstovat? Která další bezlepková plodina se hodí k zařazení do našeho jídelníčku? Co se skrývá v genové bance za poklady? Jak evoluce vytvořila mrazuvzdorné rostliny a jak toho využít? Nejen na tyto otázky najdete odpověď v novém čísle Nové Botaniky. 

NOVINKA: Dle Vašich četných přání jsme jako bonus k různým typů předplatného (kromě elektronické verze v archivu ročníku pro Vás) zařadili e-verze časopisu zdarma jako milý dárek pro Vaše blízké se zájmem o rostliny. U Superpředplatného je to až 12 e-verzí zdarma. Časopis můžete darovat i formou dárkového certifikátu.

Můžete také navštívit naše webové stránky, kde na Vás čeká řada bonusových materiálů a dalších informací. Stránky najdete zde: www.novabotanika.eu.

Tipy pro Vás: 

• Český vydavatel, nezisková společnost Botanica Nova, z. s. - zakoupením podporujete domácí populárně-naučný a neziskový projekt
• Originální články našich autorů - odborníků v daném oboru
• Žádné překlady ze zahraničních časopisů
• Žádný copywriting (tj. žádné články "bez autorů", psané na zakázku a bez hlubších znalostí)
• Náš časopis tiskneme v nejvyšší kvalitě na křídovém papíře 
• Při čtení Vás nebudou rušit žádné reklamy a to ani skryté.
• Tištěná i e-verze je distribuována na území České republiky. Na území Slovenské republiky dodáváme pouze e-verze. 

CHCETE PODPOŘIT NEZISKOVÝ EDUKAČNÍ PROJEKT NOVÉ BOTANIKY FORMOU FINANČNÍHO DARU? Využijte tento odkaz. DĚKUJEME.